Ahoj přátelé, dnes se rozloučíme s Cuscem a posuneme se zpět k moři. Už se těšíme na normální nadmořskou výšku – nebo spíš na mořskou výšku.
Společnou snídani jsme si domluvili na 8. hodinu, takže nemusíme brzy vstávat. Po snídani ještě dobalujeme a zavazadla si necháváme na recepci hotelu. Let z Cusca do Limy máme až v 17:50, máme tedy víc než půl dne na dokončení prohlídky Cusca.
Sacsayhuamán
Zbývá nám tu jedna významná památka – Sacsayhuamán. Je to monumentální místo postavené Inky před 500 lety. Z hotelu to není daleko, ale bereme si taxi, protože je to celou cestu do kopce – pořádného kopce. Naše turistická vstupenka tu platí a hned dovnitř.
Věděli jsme, že je to postaveno z obrovských kamenů, ale pohled zblízka vám stejně vyrazí zbytky vašeho dechu. Původní Cusco bylo postaveno ve tvaru pumy – a právě hradby Sacsayhuamánu tvoří zuby této pumy.
Cusco jako na dlani
Po prolezení celých ruin vystoupáme na vrchol kopce. Celé Cusco se nám otevře jako na dlani.
Dolů pěšky s dlouhým objektivem
Do centra města je to něco málo přes kilometr – a navíc z kopce. Jdeme tedy dolů pěšky. Petr má dnes dlouhý objektiv a to nabízí trochu jinou perspektivu na památky a místa, kde už jsme byli.
Tržnice San Pedro a pošta
Procházíme různá náměstí a uličky, až dojdeme k tržnici San Pedro. Nakupujeme poslední dárky a občerstvujeme se čerstvým džusem.
Poslední důležitý úkol před odjezdem: najít poštu. Je trochu stranou mimo centrum, ale nakonec ji nacházíme. Máme již napsané pohledy i se známkami, ale žádnou poštovní schránku jsme nikde neviděli. Konečně pohledy padají do správného okénka.
Máme ušoupané nohy, a tak si bereme taxi zpět k hotelu. Na oběd jdeme opět do avokádové restaurace – ta se včera osvědčila. Sice tu nemají morčata, ale vaří skvěle.
Odlet z Cusca
Objednané taxi nás vyzvedává v 15 hodin. Cesta na letiště proběhla rychle, bez zácp. Jsme tu s velkým předstihem a sledujeme elektronickou tabuli – svítí „Confirmado". Asi půl hodiny před odletem jde Katka k odletové bráně a prý se už nastupuje, i když na tabuli nic o nástupu není. Na bráně na nás mávají, ať rychle nastupujeme. Jen co projdeme, vyhlásí „last call" a zavřou za námi bránu. Marina tu stále není – ještě si musela odskočit. Naštěstí ji přesunuli na let o půl hodiny pozdější. V Limě u výdeje zavazadel jsme se pak všichni sešli.
Jirka se rozhodl, že zůstane do rána na letišti v Limě – letí do Prahy dřív než my. Loučíme se s ním a taxíkem jedeme do hotelu. Lima je zase ucpaná a řidič jede celkem divoce. Jsme rádi, že jsme v hotelu. Zajdeme ještě na malou večeři do sousední restaurace – a nejlepší byla kukuřičná limonáda chicha morada, jedna z nejlepších, co jsme měli. Tohle nám bude v Čechách chybět.
Zítra máme skoro celý den v Limě – odlétáme až pozdě večer.